Legislativní změny pro Pojišťovnu VZP za posledních 30 dní

Návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize v pojišťovnictví transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 (IRRD) do českého právního řádu. Zavádí rámec pro preventivní ozdravné plány, plánování řešení krize, pravomoci České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize, nástroje pro případ selhání pojišťovny nebo zajišťovny a mechanismus financování prostřednictvím Fondu pro řešení krize pojišťoven, do nějž povinné osoby přispívají. Primárně tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny, včetně pojišťovacích holdingových osob a poboček pojišťoven ze třetích zemí. Sekundárně se zákon dotýká jejich klientů (pojistníků), věřitelů a obchodních partnerů.

Novela zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, transponující směrnici (EU) 2025/2, kterou se mění směrnice Solventnost II (2009/138/ES). Upravuje proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, makroobezřetnostní nástroje, rizika udržitelnosti a přeshraniční dohled. Dotýká se tuzemských pojišťoven a zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob, smíšených finančních holdingových osob a skupin podléhajících dohledu podle zákona o pojišťovnictví. Nepřímo se týká i osob v rámci finančních konglomerátů a subjektů propojených se skupinou pojišťoven/zajišťoven (auditoři, outsourcingoví partneři apod.). Zavádí povinnost schvalování plánu řízení rizika likvidity a plánu řízení rizika udržitelnosti a rozšiřuje systém řízení rizik o kybernetická rizika.

Novela zákonů o elektronizaci zdravotnictví, o léčivech a o zdravotních službách zavádí povinné elektronické žádanky, postupný přechod na povinné elektronické vedení zdravotnické dokumentace a implementuje první fázi nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS). Dotýká se zejména poskytovatelů zdravotních služeb, provozovatelů zdravotnických informačních systémů, a nepřímo i zdravotních pojišťoven. Likvidace pojistných událostí závisí na lékařských zprávách a dokladech vydávaných českými poskytovateli zdravotních služeb — zavedení eŽádanky a nové právo pacienta na přenositelnost elektronických zdravotních záznamů mění formu i způsob získávání těchto podkladů, doporučujeme prověřit proces sběru podkladů zejména u variant s krytím nutné a neodkladné péče.

Novela občanského zákoníku modernizuje režim objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem (včetně softwaru a „digitálních šablon"), rozšiřuje okruh odpovědných osob v dodavatelském řetězci a upravuje rozsah nahraditelné škody; jde o transpozici směrnice (EU) 2024/2853. Rozšíření pojmu výrobku na software a digitální prvky rozšiřuje pojistné nebezpečí u produktové odpovědnosti; rozšíření okruhu odpovědných osob v řetězci (dovozce, zmocněnec, fulfilment, online platforma) znamená více potenciálních pojištěných a kumulaci rizik; rozšíření rozsahu škody o ztrátu/poškození dat se překrývá s kybernetickým pojištěním a E&O.

Návrh zákona upravuje veřejné opatrovnictví: výslovně stanoví výkon funkce veřejného opatrovníka obcí v přenesené působnosti, umožní převod výkonu na jinou obec veřejnoprávní smlouvou, zavede sběr a předávání agregovaných dat (obec→kraj→MV) a upraví volbu veřejného opatrovníka v občanském zákoníku a v řízení před soudem. Pro pojišťovny: může se měnit osoba oprávněná jednat za opatrovance a rychlost, s jakou je prokázáno oprávnění (v praxi kontrola listin, aktualizace oprávněných osob, komunikace s obcí) při jednání s nesvéprávným klientem u životního i neživotního pojištění.

Návrh zákona novelizuje zákon o civilním letectví a zákon o Policii ČR s cílem posílit odolnost subjektů kritické infrastruktury proti bezpilotním systémům (dronům). Zavádí institut „prostoru s rozšířenou možností zamezení letu bezpilotního letadla" a oprávnění subjektů kritické infrastruktury aktivně proti dronu zasáhnout. Vzniká nová skutková podstata odpovědnosti subjektu KI za škodu způsobenou při zásahu proti dronu. Pojišťovny nabízející pojištění odpovědnosti za škodu subjektům KI budou muset přehodnotit rizikové sazby a pojistné podmínky, posoudit, zda stávající produkty kryjí nový typ rizika, a zvážit explicitní výluky nebo rozšíření krytí.

Poslanecký návrh rozsáhle mění stavební zákon a desítky navazujících předpisů; zavádí/posiluje „úřady rozvoje území", upravuje pravidla pro dotčené orgány a terminologii územního plánování a povolování záměrů, s cílem zrychlit a zprůhlednit procesy. Pro pojišťovny: nutnost přizpůsobit metodiky oceňování rizik u projektů ve fázi územního plánování a povolování, nová pravidla pro underwriting u posuzování stavebních a developerských rizik, a úprava interního právního posuzování pojistných smluv ve vztahu k platnosti povolení.

Návrh zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881 o kvalitě vnějšího ovzduší. Zavádí přísnější imisní limity platné od 1. ledna 2030, nové národní cíle snížení expozice a zpřísněné prahové hodnoty pro vyhlašování smogových situací. Novela posiluje právo fyzických osob na náhradu újmy na zdraví způsobené špatnou kvalitou ovzduší. Pojišťovny, zejména v segmentu odpovědnostního a zdravotního pojištění, mohou být dotčeny nárůstem nároků na odškodnění.

Zpráva ČNB o měnové politice za léto 2026, schválená bankovní radou 13. srpna 2026, popisuje aktuální hospodářský vývoj, prognózu inflace a HDP, ponechání 2T repo sazby na 3,75 % a rizika výhledu měnové politiky. Prognóza inflace (vrchol blízko 3 % na počátku 2027) a úrokových sazeb ovlivňuje oceňování životního pojištění, výnosy z investování technických rezerv a nastavení pojistně-technických parametrů (např. diskontní sazby u rezerv).

Zpráva zatím nemá vygenerované shrnutí (dle zdroje: „Bude vygenerováno pomocí AI — Připravuje se"). Pro pojišťovny je uvedena poznámka: porovnat nastavení životních produktů (penze) s očekáváním státu.

Doprovodný zákon k transpozici směrnic (EU) 2024/2841 a 2024/2842 zavádí evropský průkaz osoby se zdravotním postižením a evropský parkovací průkaz; novelizuje 16 souvisejících zákonů. Dopadá primárně na orgány veřejné správy; na soukromé subjekty nepřímo přes úpravu podmínek uznávání průkazu ve vztazích, kde dosud figuroval národní průkaz ZTP/ZTP-P — mimo jiné na pojišťovny a subjekty v oblasti veřejného zdravotního pojištění.

Návrh zákona mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Hlavní opatření: zvýšení státního příspěvku pro nezletilé a mladé dospělé (do 30 let), zavedení částečného odbytného pro účastníky ve věku 18–36 let, snížení limitu úplaty penzijních společností, povinné zavedení strategie životního cyklu a ukončení penzijního připojištění prostřednictvím transformovaných fondů k 31. 12. 2036. Nepřímo se dotýká pojišťoven — povinnost zajistit sjednání pojištění pro účastníky s nárokem na doživotní penzi z rušeného penzijního připojištění.

Návrh transponuje směrnici o transparentnosti odměňování a zavádí nové povinnosti při náboru i během pracovního vztahu, zejména zákaz zjišťování historie odměňování, povinnost informovat uchazeče o minimální odměně a povinnost vytvořit systém odměňování. Dopadá i na soukromé společnosti, protože se výslovně vztahuje na všechny zaměstnavatele v soukromém i veřejném sektoru, včetně zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Novela nařízení vlády č. 417/2025 Sb. k JMHZ aktualizuje datové věty hlášení zaměstnavatele, přidává uživatele údajů (MSp, MZd, SÚIP) a reaguje na zákoník práce, platformovou práci a zdravotnictví. Dopadá na všechny zaměstnavatele plnící informační povinnosti prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, tj. prakticky všechny právnické osoby a podnikatele se zaměstnanci v ČR.

Návrh nařízení vlády stanovuje koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 (koeficient 0,446) a 2028 (koeficient 0,458). Podle odhadu by minimální mzda mohla v roce 2027 dosáhnout přibližně 24 900 Kč a v roce 2028 přibližně 26 900 Kč. Týká se jakéhokoliv zaměstnavatele v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, který zaměstnává osoby odměňované na úrovni minimální mzdy nebo nejnižších úrovní zaručeného platu.

Novela zákona o zaměstnanosti a zákona o integračním sociálním podniku mění parametry příspěvků na zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce a pravidla fondu reinvestice zisku integračních sociálních podniků. Dopadá na soukromé zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a čerpají příspěvky, integrační sociální podniky, a nepřímo zaměstnavatele odebírající náhradní plnění od těchto subjektů.